Růže

Lidé královnou ji zvou,
bez krále vládne světu...
Pokorně čeká dobu svou,
nejvíce patří k létu...

Královsky rudý šat,
či sněhobílý hermelín...
Znamení lásky umí dát,
a z duše odežene stín...

Růžově něžná může být,
či žlutá třeba z Texasu...
Při její vůni dá se snít
a myslet jenom na krásu...

Však krásná i krutá může být,
někdy i krev Tvou proleje...
Trny jak dýky mohou tít,
když dostanou se do děje...

Však především je poslem lásky,
tak květomluva praví...
Kytička růží bez – nadsázky
náladu rychle spraví...

Růže a žena patří k sobě,
to pravda je odvěká...
Svět svojí krásou zdobí obě
a těší srdce člověka...