Pohádka o jaru

V postýlce už polštář čeká,
dávno ztichly rolničky...
Za okny je temná řeka,
a v ní plují hvězdičky...

Spí už ptáčci ve větvích,
spánkem vrní koťátka...
Neuslyšíš hluk a smích,
jen večerem zní pohádka...

I myšky šly dávno spát,
jen já beru kytaru...
U postýlky chci Ti hrát,
tu pohádku o jaru...

Král Jaroslav se na trůn vrací,
a starostí má plnou hlavu...
Trpaslíci těžkou prací 
tahají ze země trávu...

Ráno zase vyšší bude,
kousek blíže ke sluníčku...
Mezi trsy místo zbude
i pro jarní kytičku...

První, druhou, deset kytek,
to chce tedy hodně síly...
Barvičky jim míchá skřítek,
vůni rozdávají víly...

A kouzelný dědeček
skřítka s vílou dohoní...
Každý malý kvíteček
včelkám medem naplní...

Noc utká stínů pavučinku,
překrásné sny chce všem dát...
Vklouznou i k Tobě pod peřinku
a budou se Ti dneska zdát...

I pohádka svůj konec má,
zde končí její velká moc...
Začíná doba kouzelná,
zavři už oči, DOBROU NOC!